Kvantové závody: Kde skutečně stojí Čína a USA?

Kvantové závody: Kde skutečně stojí Čína a USA?

Kvantové počítače se staly novým bojištěm technologické studené války mezi Čínou a Spojenými státy. Zatímco jedni tvrdí, že Peking předběhl Washington o celou dekádu, realita je výrazně komplexnější – a pro globální trh možná ještě zajímavější.

Tvrzení o desetileté propasti

Na konferenci TechNet Indo-Pacific zaznělo provokativní tvrzení: podle Theresy Melvin, technologické ředitelky společnosti Aerospike, USA zaostávají za Čínou v kvantových technologiích o celých deset let. Jako důvod uvedla skutečnost, že Čína na rozdíl od USA nesoustředila po roce 2001 obrovské zdroje na boj proti terorismu a mohla tak dlouhodobě investovat do špičkového výzkumu.

Tento pohled sdílí i Americká komise pro vztahy USA–Čína (USCC), která uznává, že Čína vede v kvantových komunikacích a rychle dohání ztrátu v kvantovém počítání a senzorech.

Fakta mluví jinak – nebo alespoň jinak odstiňují

Jenže zjednodušená metafora „dekády náskoku" nesnese kritický pohled. Jak upozorňuje The Quantum Insider, srovnání jednotlivých milníků neukazuje desetiletý předstih Pekingu. V oblasti supravodivých qubitů – tedy technologie, na níž staví například Google nebo IBM – zůstávají americké firmy světovou špičkou.

Čína naopak dominuje v jiných segmentech. Podle analýzy CSIS v říjnu 2025 zahájil komerční provoz Hanyuan-1, první čínský komerční kvantový počítač na bázi neutrálních atomů se 100 qubity. Systém vyvinula Akademie věd ČLR (CAS) ve spolupráci s Wuhanskou univerzitou a dalšími institucemi. Jedna jednotka byla dodána dceřiné společnosti China Mobile, druhá míří na export do Pákistánu – obchody v celkové hodnotě přes 40 milionů jüanů (přibližně 5,6 milionu dolarů). Jde o signál, že Čína neprodává jen technologické vize, ale reálné produkty.

Strukturální rozdíly v přístupu k financování

Klíčovým faktorem v tomto závodě není jen technická úroveň, ale způsob financování výzkumu. Jak rozebírá analýza Belferova centra Harvardovy univerzity, čínský model funguje shora dolů: státní peníze plynou přímo k výzkumným týmům pod tlakem na výsledky. Americký přístup je decentralizovaný – soukromý sektor táhne vývoj dopředu prostřednictvím startupů a venture kapitálu, zatímco vládní programy hrají podpůrnou roli.

Tato paralela připomíná situaci v jiných technologických oblastech: podobně jako DeepSeek (čínský AI model) demonstroval, že efektivní státem koordinovaný výzkum může ohrozit dominanci OpenAI, i v kvantovém počítání čínské instituce dokazují, že centrálně řízená strategie může přinášet konkrétní komerční výstupy rychleji, než se Západ nadál.

Co chystá Peking dál?

Čínská kvantová strategie je pevně zakotvena v dlouhodobém plánování. Podle CSIS explicitně zahrnuje kvantové technologie jako jeden ze sedmi pilířů hospodářského růstu v připravovaném 15. pětiletém plánu, jehož schválení se očekává v březnu 2026. Čína tak není jen reaktivním hráčem – aktivně formuje standardy, trhy a bezpečnostní architekturu celého oboru.

Globální kontext: Kdo formuje kvantovou budoucnost?

Závod není čistě bilaterální. Jen v posledních měsících podepsal PsiQuantum dohodu o záměru s americkým ministerstvem obchodu v hodnotě 100 milionů dolarů, v Saúdské Arábii spustily Aramco a Pasqal první komerční kvantovou platformu na Blízkém východě a Kanada otevřela výzvu za 5,5 milionu dolarů na rozvoj kvantových sítí. Kvantový průmysl se stává skutečně globálním.

Verdikt: Souboj různých silných stránek

Tvrdit, že Čína je o dekádu napřed, je přehnaně zjednodušující – stejně jako tvrdit, že USA vedou bez výhrad. Čína dominuje v kvantových komunikacích a komerčním nasazení, USA si udržují náskok v supravodivých qubitech a ekosystému soukromých firem. Skutečný výsledek tohoto závodu neurčí jen počet qubitů, ale to, kdo první přijde s vlastním „ChatGPT momentem" kvantového počítání – tedy s aplikací, která změní pravidla hry pro celý průmysl.