Lithium: druhá vlna poptávky z AI, jádra a robotiky

Lithium přestalo být jen příběhem elektromobilů. Číslo 720 000 tun do roku 2050 — tolik by měla podle některých projekcí dosáhnout globální roční poptávka po lithiu — vypadá abstraktně, dokud si neuvědomíte, co za ním stojí: datová centra pohlcující stovky gigawattů, malé modulární reaktory vyžadující lithium pro řízení neutronového toku, a miliony humanoidních robotů, z nichž každý potřebuje kompaktní, výkonnou baterii. Tyto tři vektory dohromady formují to, čemu analytici říkají „druhá vlna" lithiové poptávky — a na rozdíl od první vlny (elektromobily) přichází rychleji, s méně předvídatelnou strukturou odběru.

AI a energetická infrastruktura: bateriové úložiště předbíhá elektromobily

Klíčové číslo z analýzy CME Group: kapacita bateriových úložišť energie (BESS) překročí v roce 2026 hranici 100 GW a do roku 2036 se zdvojnásobí na 200 GW. Ceny zařízení klesly za tři roky na méně než třetinu původní úrovně, což akceleruje nasazení. Zároveň poptávka BESS po lithiu rostla v roce 2025 tempem 51 % meziročně, zatímco elektromobilový segment vykázal „jen" 26 % — přičemž elektromobily stále tvoří přibližně 75 % celkové poptávky po bateriích.

Mechanismus je přímočarý: hyperscaleři jako Amazon a Google staví datová centra s odběrem stovek megawattů. Jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje jsou jejich preferovanými partnery — jaderné pro stabilitu základního zatížení (provozní hodiny jaderné elektrárny jsou ~7 600 h/rok, což vysoce koreluje s ~66% mírou vytížení IDC), solární pro náklady. Jenže solár je přerušovaný. BESS přemosťuje špičku výroby a večerní poptávku. Každý gigawatt instalované kapacity BESS spotřebuje přibližně 200–300 tun lithia v závislosti na chemii článku. Při zdvojnásobení kapacity na 200 GW do roku 2036 to znamená přírůstek v řádu desítek tisíc tun ročně jen z tohoto segmentu.

V Číně to analytici z Guojin Securities kvantifikují konkrétně: spotřeba IDC (datových center) dosáhne do roku 2026 přibližně 2,3 % celkové čínské elektřiny, přičemž algoritmy jako ChatGPT spotřebují na jedno vyhledávání téměř 10× více energie než tradiční Google Search. Čínský výpočetní výkon (v pFLOPS) roste tempem 32–35 % ročně — a každý přidaný petaflop potřebuje záložní a vyrovnávací kapacitu v bateriích.

Jádro jako katalyzátor: lithium uvnitř reaktoru i vedle něj

Méně diskutovaný, ale strukturálně důležitý je přímý vztah mezi jadernými elektrárnami a lithiem. Reaktory tlakovodního typu (PWR) — dominantní technologie globálně i v čínském programu „华龙一号" (Hualong One) — používají lithium-7 k chemické regulaci chladicího okruhu (boritanové hospodářství). Malé modulární reaktory (SMR) tento princip zachovávají. Světová jaderná asociace projektuje nárůst uranové poptávky ze strany reaktorů o třetinu do roku 2030 (na 86 000 t U/rok) a na 150 000 t do roku 2040. S každým novým reaktorem přibývá i poptávka po izotopově čistém lithiu-7.

Podle zprávy KPMG China o nových energetických technologiích plánuje Čína do roku 2030 přeskočit USA v instalovaném jaderném výkonu — při tempu schvalování 8–10 nových reaktorů ročně. Čínská strategie „třech kroků" počítá s provozem tepelných reaktorů souběžně s vývojem rychlých reaktorů (fast breeders) do roku 2060. Každý tento projekt je zároveň odběratelem lithia na průsečíku chladicí technologie a bateriového záložního systému areálu.

Paralelně se rozvíjí fúzní výzkum: reakce D-T (deuterium-tritium) vyžaduje lithium-6 jako blanketový materiál pro produkci tritia. Čínský projekt EAST a plánované komerční fúzní reaktory v horizontu 2040–2050 by mohly představovat specializovanou, ale cenově prémiovou poptávku po izotopicky obohaceném lithiu.

Robotika: nový a nepřehlédnutelný odběratel

Podle dat TrendForce citovaných Xinjing Bao překročí globální dodávky humanoidních robotů v roce 2026 hranici 50 000 kusů s meziročním růstem přes 700 %. Do roku 2035 mají humanoidní roboti spotřebovat více než 74 GWh pevnolátkových baterií — tisícinásobek oproti hodnotám z roku 2026.

Technický kontext: současné humanoidní platformy jako Tesla Optimus Gen2 (2,3 kWh, vysokonikl NMC) nebo Unitree H1 (0,864 kWh) mají výdrž 2–4 hodiny. Prahová hodnota komerčního nasazení v průmyslu je 5–8 hodin. Pevnolátkové baterie s energetickou hustotou 400–500 Wh/kg (v porovnání s ~250–300 Wh/kg u kapalných elektrolytů) jsou klíčem — a právě zde vstupuje do hry lithium jako kovová anoda. Firmy jako Funeng Technology (孚能科技) již posílají vzorky pevnolátkových článků předním zákazníkům v robotickém segmentu.

Pro rok 2035 analytici Yuandong Smart Energy odhadují poptávku po lithiových bateriích pro humanoidní roboty na 72 GWh s tržní hodnotou 36 miliard CNY. Přidejte k tomu AGV vozíky, průmyslové exoskeletony a drony — a robotický segment se stává třetím strukturálním pilířem poptávky po lithiu, vedle EV a BESS.

Nabídka: Afrika vstupuje do hry, ale ceny jsou nestabilní

Na straně nabídky: Zimbabwe a Mali se v roce 2025 staly hlavními africkými producenty, přičemž africký kontinent poprvé překonal nárůstem produkce zbytek světa. Zimbabwe — těžby Arcadia, Bikita, Kamatvi financované z Číny — vykázalo 30% růst exportu spodumenu (lithium z pevninských ložisek) v první polovině roku 2025. Argentina plánuje do roku 2029 zdvojnásobit produkci na 250 000 t/rok a potrojnásobit export nad 7 miliard USD.

Přesto je trh volatilní. Cena lithia za posledních šest měsíců vzrostla o 120 % — z 9 000 USD/t v srpnu 2025 na přibližně 20 000 USD/t v únoru 2026 — částečně kvůli dočasnému pozastavení provozu klíčového dolu CATL Jianxiawo v Jiangxi. SC Insights odhaduje, že poptávka poroste v roce 2026 o 24 %, nabídka jen o 19 %. Napětí na trhu bude pokračovat minimálně 2–3 roky.

Analytici zároveň varují: pokud cena klesne blíže k 17 000 USD/t, řada projektů expanze se stane ekonomicky neatraktivní — a cyklus přebytku se může rychle obrátit.

Výhled: 720 000 tun je horizont, ne garance

Číslo 720 000 tun ročně do roku 2050 je výsledkem průniku tří akcelerujících křivek: elektromobilita (stále největší objem), BESS pro AI infrastrukturu (nejrychlejší růst) a robotika (nejmenší, ale strukturálně nový). Jaderný průmysl přidává specifickou, izotopicky náročnější složku.

Reálné riziko nespočívá jen v nabídkové straně. Spočívá v diverzifikaci chemií: pokud pevnolátkové baterie se sodíkovými nebo jinými anodami prorazí v měřítku před rokem 2040, část poptávky po lithiu se přesune jinam. Čínské firmy jako CATL, BYD a SVOLT paralelně investují do sodíko-iontových technologií právě jako hedging.

Otázka tedy není jen „kolik lithia bude svět potřebovat" — ale „kdo bude kontrolovat jeho zpracování, izotopické obohacování a alokaci v moment, kdy tři největší průmyslové transformace moderní doby potřebují stejný kov zároveň"?